Rádobyodvykačka

16. september 2013 at 21:07 | Mrs.Discipline
Zdravim :)
~ Tak nějak vám asi dlužím vysvětlení, co? Jsem v "léčebně" už sedmým dnem. Ty uvozovky pro to, že to neni Motol (ačkoliv i ten mi byl doporučován), ani nic podobnýho, ale klasická nemocnice, dětské oddělení. Režim je takový, že je snídaně 7:00, svačina 9:30, oběd 11:00, svačina 14:30, večeře 17:00 a já mám navíc i druhou večeři 19:00. Povinně musím sníst minimálně polovinu porce (ačkoliv kromě obědů sním většinou všechno) a to, co s ním si zapíšu do notýsku (jak v první třídě ^^) a nechám podepsat od sester, které jsou všechny moc milé. Po každém jídle musím hodinu sedět na takové pohovce/kuličkových pytlích, aby na mě sestry viděly, že prosě nezvracím. Tuto dobu většinou využívám ke čtení, nebo učení/přepisování učení. Jinak tu máme úplně volný program. Je tu telka, spousta jak stolních, tak karetních her, lego. Malé děti. Já, jako zapřísáhlá odpůrkyně všeho pod stopadesát centimetrů, která by všechny tyhle tvorečky samárukasamánoha na potkání dekapitovala, je miluju. Teda, některý. Ale ta energie, to je neuvěřitelný! Teď tu se mnou ten tejden byl desetiletej chlapeček s cukrovkou a.. Je to můj idol, fakt. Taky jsem si je pěkně zotročila, někdy si nechávám dělat masáš, jindy česat vlasy a když chtějí, tak s nima hraju třeba sázky a dostihy, nebo podobný "akčňáky". Mimo jiné je tu odpoledne denně i družina, kde se můžou vyrobit různý blbosti (teda jo, je to spíš pro menší, já jim spíš pomáhám a tak..) a dopoledne.. No, prostě paní Jana, která tu s nemocnýma dětma maluje na plátno, co se pak nechá zarámovat a postupně se to přiává do putovní výstavy - no neni to boží nápad? Ona je navíc taková klidná, optimistická.. Je až neuvěřitelný, kolik energie do toho dává a jak je schopna vás přimět tu energii vrátit. A konečně se taky jednou vyjádřit i jinak, než obyčejnými slovy.



~ Doktoři jsou tu taky hrozně fajn. Denně se dělá normální vizita, kdy vás prohlédnou, jestli vám něco není, v úterý a pátek pak jsou vizity velké - to se na tom titěrným pokoji sesumírujou všichni doktoři z dětskýho a váš ošetřující před všema říká vaší diagnózu spolu s výsledkama, kterých se tam zatím dosáhlo. Sice není zrovna dvakrát příjemný, když přistoupí ke mně "Tady slečna trpí bulimií..", ale on si člověk zvykne. Jasně, je to moje vlastní blbost, ale proč si to stěžovat tím, že se za to budu stydět? Řekla jsem to osobně pár lidem, který mi jsou dost blízký a i tady, když se mě někdo zeptá, proč tam jsem, nemá cenu chodit kolem horký kaše. "Ahoj, jsem Vendy a jsem bulimička." Fakt, jak ze sezení anonymních alkoholiků. :D Ale ne, tuhle frázi jsem zatim nepoužia. Moje ošetřující je taky hrozně fajn - je to dětská psychiatrička, ale taková úplně mladá, usměvavá, fakt hrozně super. Asi třetí den si mě vzala stranou a já jsem jí řekla, jak to všechno začalo, jak to probíhalo a jak to skončilo - to už viděla sama. Po tom všem jsme se dohodli na tom, že bych mohla začít brát antidepresiva. Haha, magor v plné polní. No, ve finále to pracuje na principu látky (fluoxetin), která se dodává do těla a pomáhá mu zpomalit odbourávání serotininu (hormonu štěstí), takže prostě budu víc a delší dobu "v pohodě". Když jsem o tom slyšela poprvé, tak jsem si říkala - hahaha, nou. Jsem při smyslech, depresema netrpím, nechci se magořit nějaýma s+ačkama. Ale na druhou stranu.. vtíravé myšlenky znáte každá z vás.. A když vezmu v potaz, že kdykoliv nemám co na práci, nebo se někdo zmíní o jídle přemýšlím jen o něm - o kaloriích, poměru živin, množství, které je optiální na jednu porci.. je to nanic. Nějak jsem si to ani sama neuvědomovala, už to mám jako podíněný reflex a tady si jídla vlastně ani vybírat nijak nemohu (k obědu pacienti vždy dostávjí na výběr ze tří jídel, lidé s poruchou příjmu potravy mají automaticky áčko), ale když se ostatních pacientů zeptala, jestli chtějí za A) Vepřovou kotletu na žampionech s rýží, za B) Nudle s tvarohem nebo za C) Rajskou s plněnou paprikou a knedlíky, já neuvažovala, na co bych měla chuť, ale už jsem brala v potaz, že ráno k snídani bude pečivo s něčím a kakaem, ke svačině nejspíš ovoce (a co kdyby to byl náhodou ještě ke všemu třeba banán), tak jaké jídlo bych si dala, aby mi to vycházelo na alespoň nějaký příjem bílkovin, když zbytku budu mít očividně dost. A co teprve, když jsem se měla rozhodnout, jestli chci ke svačině rohlík se šunkou, nebo Nutellou. Sacharidy vs. bílkoviny. Ale sladký už jsem neměla tak dlouho a začínalo mi chybět - co když dostanu "ten pocit"? Ale sacharidů už jsem za ten den měla hrozně moc.. A podobně. A ačkoliv to všechno mi hlavou prolítlo během maximálně pěti vteřin, ještě půl hodiny po vyřčené volbě jsem uvažovala, jestli to nebylo špatně. Tak přeci jen magor jsem.
~ Ale očividně se mi daří. Za ten týden tady jsem zhubla dvě a půl kila, všichni si chválí, že spolupracuji a dokonce je tu jedna ošetřující sestřička, která dřív pracovala u mý dětský - takže mě zná prakticky od narození. Taky mi mobil dovolili už po čtyrech dnech - namísto týdnu. Po dalším týdnu mě čeká povolení návštěv (i když "jenom" nejbližší rodina), po týdnu třetím tedy ta propustka domů a po čtvrtém dva dny ve škole - budu sakra velká šprtka, muhah. Mám neuvěřitelně nejlepšejší třídní, která mi (krom toho, že se skoro rozbrečela, když jsem jí to řekla) zařizuje veškerý poznámky ze všech hodin. Takže zdar studiu! Jupijéj. Ne, kecám, jak nemusim, tak mě to baví. "Ukamenujte ji, čarodějnici!"
~ Haha, tipuju, že už jsem to přepískla asi tak.. no, hodně. Takže jako poslední příklad přidávám, co jsem snědla za poslední týden, abyste se taky pokochaly "vykrmovacím" příjmem. Hodně zdaru, holky, spoustu z vás pořád sleduju a fandím vám. A když budete chtít a nebude vás otravovat číst další slohárnu na entou, tak bych i byla s to sesmolit celej můj rádobyživotní příběh.

Hodně zdaru!

10.9. (den příjmu)
Sn: X
Sv: X
Ob: 1/2 vývaru, 3/4 porce sekané s bramborami
Sv: Nektarinka
Ve: 2/3 bagety se šunkou, okurkou a čínským zelím

11.9.
Sn: 1ks makovka (asi 80g), hrnek kakkaa
Sv: Nektarinka
Ob: Vývar, 2/3 těstoviny se sýrem a květákem
Sv: Rohlík, okurka
Ve: Krajíc chleba s gervais, rajčata
II. Ve: Zelenina (mrkve, paprika, okurka..)

12.9.
Sn: Krajíc chleba s máslem a marmeládou, hrnek kakaa
Sv: 1/2 rohlíku, 1/2 kiwi
Ob: 3/4 koprové polěvky, Vepřový plátek, 3/4 brambor
Sv: Přesnídávka
Ve: 2 rohlíky, gervais, Jogurt Kunín smetanový jahoda, 30g kuuřičné lupínky
II. Ve: Okurka

13.9.
Sn: Termix jahodový, rohlík s máslem, hrnek kakaa
Sv: Kiwi
Ob: 2/3 polévky, 2/3 houbové rizoto
Sv: Přesnídávka
Ve: Krajíc chleba s máslem a šunkou, pitíčko
II. Ve: Kedluben, okurka

14.9.
Sn: 1 a 1/2 krajíce chleba s 1/2 gervais, hrnek kakaa
Sv: 1/2 Rohlíku, hruška
Ob: 1/2 polévky, dušená mrkev s vepřovým, 1/3 brambor
Sv: Rohlík s Nutellou
Ve: Rohlík s paštikou
II. Ve: Zelenina (2x rajče, kedluben)

15.9.
Sn: Sladká makovka s máslem a marmeládou, hrnek kakaa
Sv: Hruška
Ob: Vývar s knedlíčky, 2 knedlíky, 2 masa, svíčková
Sv: Pudink
Ve: Krajíc chleba s hermelínem, paprika
II. Ve: Kedluben, paprika

16.9.
Sn: Budulínek (smetanový Lipánek) s rohlíkem, kakao
Sv: Bylo na mě zapomenuto ^D
Ob: Vývar s nudlemi, kotleta na houbák, 2/3 rýže
Sv: Hrnek mléka, 25g Nesquik
Ve: 1 a 1/2 rohlíku s máslem a šunkou
II. Ve: zelenina
 


Comments

1 Ellen Ellen | Email | Web | 17. september 2013 at 8:34 | React

Ač jsi v nemocnici, působí to na mě, že jsi v rámci možností celkem spokojená. Jak to máš s váhou? musíš přibrat?
Přidala jsem si tě.

2 Bitch^^ Bitch^^ | 17. september 2013 at 15:33 | React

Ou,to by bylo super, kdyby jsi napsala nějakou takovou další slohovku :3 Určitě napiš ;)

3 Mandie :) Mandie :) | Web | 17. september 2013 at 17:45 | React

Popravdě si nemyslím, že by antidepresiva musela být jen pro magory :) A pokud Ti to pomůže, ač třeba jen trochu, být momentálně šťastnější, tak do toho jdi. Přestat brát to můžeš přece vždycky :) Jídelníček mi příjde takovej typicky nemocniční :D Takže žádné drama :) Jinak pro celej Tvůj "životní příběh" nebo jak to nazvat určitě jsem :) Tenhle článek jsem zhltla jedním dechem :) A popravdě docela ráda bych Tě poznala "osobně". (Dobře, aspoň třeba přes facebook :D) nebo někde, kde si lidi můžou normálně psát. :) Ačkoli chápu, že v rámci anonymity by Ti to možná nebylo příjemné ... mám to stejně. Nepotřebuju, aby někdo věděl, že mám hubnoucí blog ... a že přemýšlím nad jídle přesně tak, jak jsi popsala v tomhle článku :D Ale kdyby jsi přece jen měla chuť se "seznámit" alespoň přes nějakou sociální síť, dej mi vědět :)
Jinak Ti moc děkuju za názor/komentář u mě. A i já Ti přeju, ať se Ti do budoucna v nemocnici daří a ať je vše co nejdříve v cajku! :))))

4 ellen ellen | 17. september 2013 at 20:20 | React

tak držím palce, snad to tam zvládneš!

5 annett.frank annett.frank | Email | Web | 17. september 2013 at 22:55 | React

Je to zvláštní a hezké že i když jsi v nemocnici na odvykačce tak se ti tam líbí. Protože většina holek nadávají a nechcou tam být. Držím palce :) závidím ti tvoji odvahu jít tam dobrovolně

6 Karol Karol | Web | 18. september 2013 at 19:48 | React

Skvělý článek, snad Ti to co nejdříve skončí :(

7 Kristl Kristl | Web | 19. september 2013 at 15:16 | React

Ahoj :). Chtěla bych ohlásit návrat a snad si na mě nezapomněla ;) :).

8 Eve Eve | Email | Web | 19. september 2013 at 17:18 | React

Tobě taky hodně štěstí! :)

9 Ivy Ivy | Web | 21. september 2013 at 23:06 | React

Konečně mám trochu více času na utvoření nějaké smysluplného a adekvátního kometáře k tvému článku :).
Jsem ráda, že tě 'zavřeli' do normální nemocnice, je to o dost méňě depresivnější a příhodnější místo na tvé uzdravování :). Moc ráda čtu, že jsi poslušná a sníš co ti nandají - i když vím jak strava v nemocnici vypadá. Někdy si říkám když to pacientům nesu jak to jen mohou jíst. Jsme též odpůrkyně všeho pod stopadesát cenťáků, ale někteří se snést dají. Doma mám malou (hovno) ségru, kterou si taky zotročuju. Masíruje mě, česá (někdy dost brutálně :D), maluje (bez jakýhokoliv vkusu :D), ale dá se vydržet - občas, štětsí, že mám dveře, které před ní vždycky můžu přibouchnout.
Promluvit si s někým takovým kompetentním, který pochopí tvé problémy vždycky pomůže. Je fajn, že jsi narazila na dobrý doktory, těch je opravdu málo. Přihraj mi se taky pár tvých prášků, určitě by se mi hodili :D.
Bohužel ten podmíněný reflex je strašně lehké vytvořit si ho a opravdu neuvěřitelně lehké se ho zbavit. Taky mi to v hlavě pořád běhá, mele se to tam z každé strany až je to unavující.
Pokud správně počítám budeš tam ještě 4 týdny? a pustí tě na chvilku do školy? A kdy odtamtud budeš moci vypadnout úplně? :)
Ano, dárcovství je od osmnácti, což mi bylo o prázdninách takže se du dobrovolně nechat vysát (když žádný upít si ke mě zatím cestu nenašel).
T25 bych snad měla získat od jedné holčiny dříve, ale uvidíme, pokud ne určitě budu ráda když mi to pak pošlelš :).
Určitě nějaký ten končící článek s BR plánuju, ale nevím jestli se mi fotky povedou dostat z vnitřností starého pc ven, kde jsou uloženy mé fotky... :)

10 Emm Emm | Web | 22. september 2013 at 9:57 | React

Ahoj. Opět jsem se stala aktivní a bylabych moc ráda abychom si opět chodily na blogy.

Jinak z toho co jsem si přečetla jsem pochopila že asi za měsíc už budeš chodit do školy a budeš doma že?
Držím palce ať se z těch malých nakonec "nezblázníš". :) Já bych na tom s tou láskou k nim byla asi stejně :)

11 Mrs.Moustache Mrs.Moustache | Web | 23. september 2013 at 18:41 | React

Je mi moc líto,že to došlo až tak daleko :( ale držím ti palce! :*

12 niche niche | Web | 1. october 2013 at 18:07 | React

Tak to tam zvládni :) já bych to tam s tím jídlem nezvládla ... Drž se

13 ana-friend ana-friend | 10. october 2013 at 20:09 | React

Dobře se mi to četlo, určitě napiš další slohovku :3 jinak přeji ba yses už brzy vrátila domů:)  a otázka: oni tě neváží? to nemusíš přibrat, stačí když oni vidí že fakt jíš? O_o

14 Zoey* Zoey* | Web | 28. october 2013 at 19:43 | React

krásný článek, jsi úplná spisovatelka :) je mi líto, že jsi skončila v nemocnici, ale je super, že jsi si uvědomila, že něco je špatně a že to bereš dobře :) i s těmi dětmi a i s jídlem :) já jsem upřímně v nemocnci malé děti nesnášela a byla jsem šťastná, za svou dietu, protože se ty jejich normální jídla nedala jíst (byla jsem tam se žaludkem, tak proto dieta) :)
Jídelníček mi připadá krásný :* jenom bych se chtěla zeptat co je cíl tvého hospitalizování ? Přibrat asi ne, když příšeš, že jsi zhubla :) k čemuž ti samozřejmě gratuluji :*

15 niche niche | Web | 13. december 2013 at 0:21 | React

Taky sem byla v nemocnici. Zvládni to :)

16 Molly K. Molly K. | Web | 26. january 2014 at 0:19 | React

Ako prvé chcem podotknúť, že úplne milujem tvoj štýl písania.
Ako druhé, ži mi prídeš ako naozaj skvelý a zaujímavý človek.
No a ako tretie, že ti neskutočne držím palce, viem aké ťažké je bojovať s bulímiou a želám ti, nech sa čo najskôr vyliečiš a si šťastná. Drž sa <3

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama